Zelená káva – extrakt ze zelených kávových zrn

ÚČINEK KÁVY OBOHACENÉ KYSELINOU CHLOROGENOVOU NA ABSORPCI GLUKÓZY U ZDRAVÝCH DOBROVOLNÍKŮ A JEJÍ ÚČINEK NA TĚLESNOU HMOTNOST OSOB S NADVÁHOU A OBEZITOU PŘI DLOUHODOBÉM POUŽÍVÁNÍ

Z výsledků klinické studie provedené na 12 zdravých dobrovolnících s různými kávovými produkty obsahujícími glukózu vyplynulo, že instantní káva obohacená kyselinou chlorogenovou vyvolala o 6,9 % větší snížení absorpce glukózy než u kontrolní skupiny. Žádné podobné účinky nebyly pozorovány ani u běžné instantní kávy, ani u instantní kávy bez kofeinu. Ve druhé, komparativní, randomizované, dvojitě zaslepené studii v délce 12 týdnů jsme zkoumali účinek na tělesnou hmotnost 30 osob s nadváhou v porovnání s běžnou instantní kávou. Průměrný úbytek hmotnosti ve skupině s instantní kávou obohacenou kyselinou chlorogenovou činil 5,4 kg a ve skupině s běžnou instantní kávou 1,7 kg. Z toho plyne, že instantní káva obohacená kyselinou chlorogenovou má významný účinek na absorpci a využití glukózy ze stravy. Jestliže se tato káva pije delší dobu, může vést v porovnání s běžnou instantní kávou ke snížení tělesné hmotnosti a tělesného tuku.

J Int Med Res. listopad-prosinec 2007;35(6):900-8

AKUTNÍ ÚČINKY KÁVY BEZ KOFEINU A HLAVNÍCH SLOŽEK KÁVY, KYSELINY CHLOROGENOVÉ A TRIGONELLINU, NA TOLERANCI GLUKÓZY

CÍL: Pití kávy je spojeno s nižším rizikem vzniku cukrovky 2. typu. Hodnotili jsme akutní účinky kávy bez kofeinu a hlavních složek kávy, kyseliny chlorogenové a trigonellu, na toleranci glukózy.

VÝZKUMNÝ PLÁN A METODY: Provedli jsme randomizovanou zkříženou zkoušku účinků 12 g kávy bez kofeinu, 1 g kyseliny chlorogenové, 500 mg trigonellinu a placeba (1 g manitolu) na koncentrace glukózy a inzulínu v průběhu dvouhodinového orálního glukózového tolerančního testu (OGTT) u 15 mužů s nadváhou.

VÝSLEDKY: Příjem kyseliny chlorogenové a trigonellinu významně snížil koncentrace glukózy (kyselina chlorogenová: -0,7 mmol/l, P = 0,007, trigonellin: -0,5 mmol/l, P = 0,024) a inzulínu (kyselina chlorogenová: -73 pmol/l, P = 0,038, trigonellin: -117 pmol/l, P = 0,007) za 15 minut po OGTT v porovnání s placebem. Žádná léčba neměla vliv na oblast inzulínu a glukózy pod hodnotami křivky v průběhu OGTT v porovnání s placebem.

ZÁVĚRY: Kyselina chlorogenová a trigonellin snížily v průběhu OGTT předčasné reakce glukózy a inzulínu.

Diabetes Care. červen 2009;32(6):1023-5

INHIBIČNÍ ÚČINEK EXTRAKTU ZE ZELENÝCH KÁVOVÝCH ZRN NA UKLÁDÁNÍ TUKU A NÁRŮST TĚLESNÉ HMOTNOSTI U MYŠÍ

ZÁKLADNÍ INFORMACE: Z epidemiologické studie provedené v Itálii bylo zjištěno, že káva má z běžně konzumovaných nápojů největší antioxidační schopnosti. Zelené kávové zrno je bohaté na kyselinu chlorogenovou a její příbuzné složky. Byl hodnocen účinek extraktu ze zelených kávových zrn (GCBE) na ukládání tuku a tělesnou hmotnost u myší s cílem prozkoumat účinek GCBE na mírnou obezitu.

METODY: Samci myší kmene DDY dostávali 14 dní běžnou stravu obsahující extrakt GCBE a jeho základní složky, zejména kofein a kyselinu chlorogenovou. Dále byla rovněž zkoumána koncentrace jaterního triglyceridu (TG) následně po podávání (13 dnů) GCBE a jeho složek. K vyšetření účinku GCBE a jeho složek na absorpci tuků byly hodnoceny změny TG v séru u myší krmených olivovým olejem. Současně, aby byl zjištěn účinek na metabolismus jaterního TG, byla hodnocena aktivita karnitin-palmitoyltransferázy u myší po následném příjmu (6 dnů) GCBE a jeho složek (směs kofeinu, kyseliny chlorogenové, neochlorogenové a feruloylchinové).

VÝSLEDKY: Bylo zjištěno, že GCBE v hodnotách 0,5 % a 1 % snížil obsah viscerálního tuku a tělesnou hmotnost. Ukázalo se, že kofein a kyselina chlorogenová mají schopnost snižovat viscerální tuk a tělesnou hmotnost. GCBE (100 a 200 mg/kg denně) při perorálním podávání po dobu 13 dnů prokázal schopnost snížit jaterní TG u myší. V témže modelu snížila kyselina chlorogenová (60 mg/kg denně) koncentraci jaterního TG. U myší krmených olivovým olejem (5 ml/kg) snížil GCBE (200 a 400 mg/kg) a kofein (20 a 40 mg/kg) hladinu TG v séru. Směs GCBE (1%), kyseliny neochlorogenové (0,028 % a 0,055 %) a feruloylchinové (0,081 %) významně zlepšila aktivitu jaterní CPT u myší. Bylo však shledáno, že ani kofein, ani kyselina chlorogenová nezvyšují aktivitu CPT při samostatném podávání.

ZÁVĚR: Z těchto výsledků lze usuzovat, že GCBE je potenciálně účinný proti nárůstu hmotnosti a ukládání tuků, protože inhibuje vstřebávání tuků a aktivaci metabolismu tuků v játrech. Bylo zjištěno, že kofein má schopnost potlačit vstřebávání tuků a že se kyselina chlorogenová částečně podílí na supresivním účinku GCBE, který vede ke snížení koncentrace jaterního TG. Fenolové složky, jako např. směs kyseliny neochlorogenové a feruloylchinové, vyjma kyseliny chlorogenové, mohou zvýšit aktivitu jaterní CPT.

BMC Complement Altern Med. 17. března 2006;6:9

POLYFENOLY Z KÁVOVÝCH ZRN BRÁNÍ UKLÁDÁNÍ TUKŮ PŘIJATÝCH VE STRAVĚ, NEBOŤ SNIŽUJÍ MNOŽSTVÍ SREBP-1C A SOUVISEJÍCÍCH MOLEKUL U MYŠÍ KMENE C57BL/6J

Převládající obezita, která je hlavním rizikovým faktorem u cukrovky 2. typu a u kardiovaskulárních chorob, dosahuje globálního růstu. Zkoumali jsme účinky polyfenolů z kávových zrn (CPP), které se hojně vyskytují v kávě a pijí se po celém světě, na ukládání tělesného tuku v důsledku nevhodné stravy. Myši kmene C57BL/6J byly rozděleny do skupin, jedna byla krmena kontrolní stravou, druhá stravou bohatou na tuky a třetí rovněž stravou bohatou na tuky včetně doplňku 0,5 až 1,0% CPP, všechny po dobu 2-15 týdnů. Doplnění CPP významně snížilo váhový přírůstek, ukládání tuku na břiše a v játrech a infiltraci makrofágů do tukových tkání. U myší krmených CPP se značně zvýšil energetický výdej hodnocený pomocí nepřímé kalorimetrie. Hladiny proteinu vázajícího steroly regulovaný element (SREBP)-1c, hladiny acetyl-CoA karboxylázy-1 a -2, stearoylu-CoA desaturázy-1 a pyruvátu dehydrogenázy kinázy-4 v mRNA v játrech byly významně nižší u myší krmených CPP než u kontrolních myší se stravou bohatou na tuky. Podobně CPP blokuje expresi těchto molekul v buňkách Hepa 1-6, souběžně s nárůstem v microRNA-122. Studie vztahu mezi stavbou a aktivitou devíti derivátů kyseliny chinové izolovaných z CPP v buňkách  Hepa 1-6 odhalují, že kyseliny mono- nebo di-kaffeoylchinové (CQA) jsou aktivní látky s příznivými účinky CPP.CPP a 5-CQA navíc snížily aktivní formu jader SREBP-1, aktivitu acetyl-CoA-karboxylázy a buněčné koncentrace malonylkoenzymu A. Tato zjištění vedou k závěru, že CPP v důsledku omezování SREBP- 1c a souvisejících molekul zvyšuje energetický metabolismus a snižuje lipogenezi, což následně brání ukládání tělesného tuku.

Am J Physiol Endocrinol Metab. leden 2011;300(1):E122-33

CEONÁRODNÍ, REGIONÁLNÍ A GLOBÁLNÍ VÝVOJOVÉ TRENDY TÝKAJÍCÍ SE GLUKÓZY V PLAZMĚ NA LAČNO A PREVALENCE DIABETU OD R. 1980: SYSTEMATICKÁ ANALÝZA PRŮZKUMŮ ZDRAVOTNÍCH VYŠETŘENÍ A EPIDEMIOLOGICKÝCH STUDIÍ VE 370 ZEMÍCH ROČNĚ A S 2,7 MILIONY ÚČASTNÍKŮ

ZÁKLADNÍ INFORMACE: K pochopení účinků stravy a životního stylu populace, k posouzení účinnosti zásahů a k plánování zdravotnických služeb je nutno znát údaje zachycující vývoj glykémie a prevalence diabetu. Prozatím nebyla provedena žádná systematická a srovnatelná globální analýza vývojových trendů. Posuzovali jsme vývojové trendy a nejistoty měření u glukózy v plazmě nalačno (FPG) a u prevalence diabetu na vzorcích dospělých ve věku 25 a více let ve 199 zemích a oblastech.

METODY: Údaje jsme získali z průzkumů zdravotních vyšetření a z  epidemiologických studií (370 zemí ročně a 2,7 milionů účastníků). Systematicky jsme převáděli hodnoty mezi různými měřicími metodami glykémie. U obou pohlaví jsme použili bayesovský hierarchický model k posouzení střední hodnoty FPG a nejistoty měření podle věku, země a roku, se zohledněním, zda studie zastupovala rámec celého národa, části národa nebo komunity.

ZJIŠTĚNÍ: V roce 2008 dosáhla globální střední hodnota FPG při standardizaci vzhledem k věku u mužů 5,50 mmol/l (95% interval nejistoty 5,37-5,63) a 5,42 mmol/l (5,29- 5,54) u žen, při zvýšení o 0,07 mmol/l u mužů a o 0,09 mmol/l u žen za deset let. Prevalence diabetu dospělé populace při standardizaci vzhledem k věku činila v roce 2008 9,8 % (8,6-11,2) u mužů a 9,2 % (8,0-10,5) u žen, což je více než v roce 1980, kdy muži dosahovali 8,3 % (6,5-10,4) a ženy 7,5 % (5,8-9,6) . Počet nemocných cukrovkou vzrostl ze 153 (127-182) milionů v roce 1980 na 347 (314-382) milionů v roce 2008. Ve východní a jihovýchodní Asii a střední a východní Evropě jsme nezaznamenali téměř žádnou změnu střední hodnoty FPG. V Oceánii byl zjištěn v roce 2008 nejvyšší růst a nejvyšší střední hodnota FPG (muži 6,09 mmol/l, 5,73-6,49; ženy 6,08 mmol/l, 5,72-6,46) a prevalence diabetu (muži 15,5 %, 11,6- 20,1; ženy 15,9 %, 12,1-20,5). Střední hodnota FPG a prevalence diabetu byly v roce 2008 vysoké rovněž v Asii, Latinské Americe a Karibiku, dále ve střední Asii, severní Africe a na Blízkém východě. Nejnižší úrovně dosahovala střední hodnota FPG v roce 2008 v subsaharské Africe, ve východní a jihovýchodní Asii a v oblasti vyšších příjmových skupin Asie a Tichomoří. V západní Evropě byl zjištěn nejslabší růst v dílčích oblastech s vysokými příjmovými skupinami, konkrétně u mužů 0,07 mmol/l a u žen 0,03 mmol/ l za deset let; Severní Amerika vykázala nejvyšší růst, muži 0,18 mmol/l a ženy 0,14 mmol/l za deset let.

INTERPRETACE VÝSLEDKŮ: Glykémie i cukrovka jsou globálně na vzestupu, podporovaném růstem populace a stárnutím, svůj podíl mají rovněž rostoucí prevalence spojené s věkem. Je nutno zahájit účinná preventivní opatření a zdravotnické systémy by se měly připravit na to, aby byly schopny zjišťovat a zvládat cukrovku i její následky.

Lancet. 2. července 2011;378(9785):31-40

POUHÉ MĚŘENÍ GLUKÓZY V PLAZMĚ NALAČNO A/NEBO HBA1C U PACIENTŮ S NADVÁHOU ČI OBEZITOU NEODHALÍ ZNAČNÉ PROCENTO PREDIABETU A DIABETU

CÍLE: Účelem studie bylo stanovit prevalenci nerozpoznané dysglykémie u pacientů s nadváhou (index tělesné hmotnosti [BMI] 25-29,9 kg/m(2)) a s obezitou (BMI ≥30 kg/m(2)), aby bylo možno posoudit, do jaké míry měření glukózy v plazmě nalačno (FPG) a/nebo HbA(1c) v porovnání s orálními glukózovými tolerančními testy (OGTT) nerozpozná dysglykémii, a dále aby bylo možno stanovit faktory spojené s izolovanou hodnotou glukózy po testu OGTT.

METODY: U 1283 hospitalizovaných pacientů s anamnézou neuvádějící dysglykémii a s výsledky BMI ≥ 25 kg/m(2) byl proveden test OGTT a změřena hodnota HbA(1c).

VÝSLEDKY: Prediabetes byl zjištěn u 257 (20,0 %) vyšetřených (197 s narušenou tolerancí glukózy, 29 s naměřenou glukózou nalačno, 31 s oběma poruchami) a diabetes u 77 (6,0 %), z nichž u 22 byla zjištěna FPG ≥ 7 mmol/l (definice WHO). Citlivost FPG >6 mmol/l, FPG >5,5 mmol/l, HbA(1c) ≥ 6 % a doporučení Francouzské národní agentury pro akreditace a hodnocení ve zdravotnictví (ANAES) pro zjištění pacientů s abnormálním výsledkem testu OGTT udává hodnoty 29,9; 41,3; 36,8 a 15,6 %. Mezi faktory, které byly nezávisle spojeny s diabetem u obézních žen s FPG <7 mmol/l, patří věk (za 10 let: OR 1,54 [1,00-2,11]; P=0,049) a FPG (OR 6,1 [1,4-30,0]; P=0,014), přičemž věk (OR 1,26 [1,09-1,44]; P<0,01) a obvod pasu (na 10 cm: OR 1,17 [1,01- 1,33]; P<0,05) byly nezávisle spojovány s dysglykémií u obézních žen s FPG <6,1 mmol/l. ZÁVĚR: U pacientů s nadváhou a obezitou se běžně vyskytuje dysglykémie; samotná FPG porovnávaná s OGTT nedokáže odhalit 70 % případů dysglykémie; FPG >5,5 mmol/l a HbA(1c) ≥ 6,0 % nemusí být nezbytně zástupné za OGTT; podle vyššího věku a většího obvodu v pase by měly být vybrány obézní ženy s normální hodnotou FPG, které by se mohly poté podrobit testu OGTT ke zjištění dysglykémie.

Diabetes Metab. září 2010;36(4):312-8

KYSELINA CHLOROGENOVÁ SNIŽUJE ŠPIČKOVOU HODNOTU GLUKÓZY V PLAZMĚ PŘI ORÁLNÍM GLUKÓZOVÉM TOLERANČNÍM TESTU: ÚČINKY NA UVOLŇOVÁNÍ GLUKÓZY Z JATER A NA GLYKÉMII

Byly analyzovány účinky kyseliny chlorogenové (CA) na vylučování glukózy z jater, na koncentrace krevní glukózy a na glukózovou toleranci. Rovněž byl hodnocen příjem CA v játrech a její účinky na jaterní katabolismus aktivity L-alaninu a glukózy-6-fosfatázy (G-6-Pase). V experimentech s perfúzí jater inhibovala CA (1 mM) asi 40 % aktivity G-6-Pase (p < 0,05) v mikrozomální frakci hepatocytů, ale žádný účinek nebyl zjištěn na tvorbu glukózy z glukoneogeneze ani na katabolismus L-alaninu při různých koncentracích CA (0,33; 0,5 a 1 mM). Poněvadž se zde projevovala absence příjmu CA játry, je možné, že tato sloučenina nedosáhla dostatečně vysokých intracelulárních koncentrací, aby potlačila cílový enzym. Podobně rovněž selhalo intravenózní podávání CA, neboť nevyvolalo snížení hladiny glukózy v krvi. CA však zapříčinila významné snížení (p < 0,05) vrcholu glukózy v plazmě za 10 a 15 minut během orálního glukózového tolerančního testu, zřejmě v důsledku oslabení absorpce glukózy ve střevech, což naznačuje možnou úlohu CA jakožto látky snižující glykemický index a vyzdvihuje tuto sloučeninu do popředí zájmu vzhledem ke snížení rizika vývoje diabetu 2. typu.

Cell Biochem Funct. duben 2008; 26(3):320-8

CHARAKTERISTIKA INHIBITORŮ POSTPRANDIÁLNÍ HYPERGLYKÉMIE Z LISTŮ NERIUM INDICUM

Nerium indicum je keř původem z Indie a Pákistánu, patřící do rodu oleandrů. Požití listů N. indicum před jídlem má známý účinek, kterým je snížení hladiny postprandiální glukózy u pacientů s diabetem 2. typu a tato rostlina se v některých oblastech Pákistánu používá jako lidový lék na cukrovku 2. typu. V této studii bylo zjištěno, že extrakt listů N. indicum v horké vodě snižuje postprandiální zvýšení krevní glukózy po podání maltózy nebo sacharózy krysám. Rovněž bylo zjištěno, že extrakt silně inhibuje alfa-glukosidázu, z čehož lze vyvodit, že stlačení postprandiálního vzestupu krevní glukózy způsobují určité inhibitory alfa- glukosidázy nacházející se v listech. Pokusili jsme se proto z extraktu z listů izolovat aktivní principy na základě aktivity potlačující alfa-glukosidázu, která sloužila jako ukazatel. Použitím metody Sephadex G- 15, silikagelu a HPLC na reverzní fázi jsme izolovali dvě aktivní sloučeniny. Spektrometrické analýzy (UV, hmotnostní a NMR – nukleární magnetická rezonance) odhalily, že chemické složení těchto sloučenin je 3- O-kaffeoylchinová kyselina (chlorogenová kyselina) a její stavební izomer, 5-O-kaffeoylchinová kyselina. U obou sloučenin se prokázalo, že inhibují alfa-glukosidázy nekonkurenčním způsobem. Bylo zjištěno, že skutečná kyselina chlorogenová brání postprandiálnímu vzestupu krevní glukózy u krys a rovněž inhibuje absorpci části glukózy z maltózy a glukózy v systému vychlípených střevních váčků připravených z krysího střeva. Tyto výsledky prokazují, že kyselina chlorogenová, obsažená v listech N. indicum, je jedním z hlavních faktorů působících proti hyperglykémii. Mezi zkoumanými polyfenolovými sloučeninami prokázal silný inhibiční účinek vůči alfa-glukosidáze rovněž kvercetin a katechiny.

J Nutr Sci Vitaminol (Tokio). duben 2007;53(2):166-73

Life Extension Magazine, únor 2012

Postprandiální glukóza

BOBULOVINY UPRAVUJÍ U ZDRAVÝCH OSOB REAKCI POSTPRANDIÁLNÍ GLUKÓZY V PLAZMĚ NA SACHARÓZU

Sacharóza zvyšuje koncentrace postprandiální glukózy v krvi a strava s vysokou glykemickou odezvou může být spojena se zvýšeným rizikem obezity, diabetu 2. typu a CVD. Z předchozích studií vyplývá, že polyfenoly mohou působit na trávení a vstřebávání sacharidů a tudíž i na postprandiální glykémii. Bobuloviny jsou bohatým zdrojem různých polyfenolů a výrobky s bobulovinami se obvykle konzumují se sacharózou. Zkoumali jsme glykemický účinek ovocného pyré vyrobeného z borůvek, černého rybízu, brusinek a jahod oslazeného sacharózou ve srovnání se sacharózou upravenou dostupnými sacharidy. V randomizované, kontrolované zkřížené studii obdrželo celkem dvanáct zdravých osob (jedenáct žen a jeden muž ve věkovém rozmezí 25-69 let) s normální hladinou glukózy v plazmě nalačno 150 g uvedeného ovocného pyré s 35 g sacharózy nebo pouze kontrolní sacharózu. Po požití pokrmu z bobulovin byly koncentrace glukózy v plazmě v porovnání s kontrolním jídlem významně nižší za 15 minut (P < 0,05) a za 30 minut (P < 0,01) a významně vyšší za 150 minut (P < 0,05). Nejvyšší koncentrace glukózy bylo dosaženo za 45 minut po požití pokrmu z bobulovin a za 30 minut po požití kontrolního jídla. Nejvyšší hodnota zvýšení oproti výchozí hodnotě byla o 1,0 mmol/l nižší (P = 0,002) po požití pokrmu z bobulovin. V oblasti 3 hodin pod křivkou reakce glukózy nebyl zjištěn žádný statisticky významný rozdíl. Z těchto výsledků vyplývá, že bobuloviny bohaté na polyfenoly snižují u zdravých osob reakci postprandiální glukózy na sacharózu. Pozdější a slabší glykemická reakce je známkou omezeného trávení a/nebo vstřebávání sacharózy z pokrmu z bobulovin.

Br J Nutr. duben 2010; 103(8):1094-7

STRAVA BOHATÁ NA MONONENASYCENÉ MASTNÉ KYSELINY (MUFA) UPRAVUJE REAKCE POSTPRANDIÁLNÍ GLUKÓZY, LIPIDŮ A GLP-1 U PACIENTŮ REZISTENTNÍCH NA INZULÍN

CÍL: Prozkoumat účinky tří diet pro zachování optimální hmotnosti s různým makronutričním složením na metabolismus sacharidů, tuků a na koncentrace inzulínu a inkretinu u osob rezistentních vůči inzulínu.

METODY: Prospektivní studie byla provedena u jedenácti (7 žen, 4 muži) potomků pacientů s obezitou a diabetem 2. typu. Pacientům byl zjištěn BMI > 25 kg/m2, obvod pasu (muži/ženy) > 102/88, HBA1c < 6,5 % a jejich rezistence vůči inzulínu byla stanovena po testu OGTT (Matsuda ISIm < 4). Náhodně byli rozděleni do tří skupin, v nichž byli podrobeni třem stravovacím režimům v délce 28 dní ve zkříženém návrhu studie: a) strava s vysokým podílem nasycených tuků (SAT), b) strava bohatá na mononenasycené tuky (MUFA; středomořská strava) a c) strava bohatá na sacharidy (CHO).

VÝSLEDKY: Během těchto tří dietních období se nezměnila tělesná hmotnost ani energetický výdej v klidovém režimu. Koncentrace glukózy v séru nalačno poklesly při stravě bohaté na MUFA (5,02 +/- 0,1 mml/l) a CHO (5,03 +/- 0,1 mmol/l) v porovnání se stravou s vysokým podílem SAT (5,50 +/- 0,2 mmol/l). Analýza rozptylu (Anova) < 0,05). Strava bohatá na MUFA zvýšila citlivost na inzulín (2,32 +/- 0,3), což bylo zjištěno modelem stanovení homeostázy inzulínové rezistence (HOMA-ir), v porovnání se stravou bohatou na CHO (2,52 +/- 0,4) a s vysokým podílem SAT (2,72 +/- 0,4), Anova < 0,01. Po snídaních bohatých na MUFA a s vysokým podílem SAT (443 kcal) se postprandiální integrovaná oblast pod křivkou (AUC) glukózy a inzulínu snížila v porovnání s izokalorickou snídaní bohatou na CHO (hodnoty v uvedeném pořadí: 7,8 +/- 1,3 mmol, 5,84 +/- 1,2 mmol a 11,9 +/- 2,7 mmol. 180 min/l, Anova < 0,05; a 1004 +/- 147, 1253 +/- 140, 2667 +/- 329 pmol. 180 min/l, Anova <0,01); přičemž reakce integrovaného peptidu-1 podobného glukagonu vzrostla u snídaní s MUFA a SAT v porovnání s izokalorickými jídly bohatými na CHO (MUFA: 4,22 +/- 0,7; SAT: 4,34 +/- 1,1; CHO: 1,85 +/- 1,1), Anova < 0,05). Koncentrace postprandiálního HDL cholesterolu nalačno vzrostla u stravy bohaté na MUFA a AUC triglycerolu poklesla u stravy bohaté na CHO. Podobně klesla i koncentrace proinzulínu nalačno (PI), kdežto stimulovaný poměr PI/I se u stravy bohaté na MUFA nezměnil.

ZÁVĚRY: Udržení optimální hmotnosti při stravě bohaté na MUFA upravuje koncentrace HOMA-ir a proinzulínu nalačno u osob rezistentních vůči inzulínu. Konzumace snídaně připravované na panenském olivovém oleji snížila v porovnání se stravou bohatou na CHO koncentrace postprandiální glukózy a inzulínu a zvýšila koncentrace HDL-C a GLP-1.

J Am Coll Nutr. říjen 2007;26(5):434-44

STŘEDOMOŘSKÁ STRAVA A CITLIVOST NA INZULÍN, LIPIDOVÝ PROFIL A HODNOTY KREVNÍHO TLAKU U OSOB S NADVÁHOU A OBEZITOU; STUDIE ATTICA

ZÁKLADNÍ INFORMACE: Naším cílem bylo prozkoumat, zda dospělí s nadváhou a obezitou, kteří mají blíže ke středomořské stravě, budou mít lepší výsledky inzulínu, lipidového profilu a krevního tlaku než ti, kteří se stravují spíše v západním stylu.

METODY: Studie ATTICA je kohortní populační studií, která v letech 2001-2002 náhodně vybrala z větší oblasti Atén 3042 dospělých mužů a žen, stratifikovaných podle věku – pohlaví. Z nich bylo v této práci zkoumáno 1762 účastníků s nadměrnou tělesnou hmotností, tj. nadváhou (BMI: 25-29,9 kg/m2) a obezitou (BMI>30 kg/m2), 1064 mužů a 698 žen (věk 20-89 let). Dodržování středomořské stravy bylo hodnoceno za použití skóre stravování na základě validovaného dotazníku zkoumajícího potraviny a četnost jejich spotřeby. Byl měřen krevní tlak a rovněž glukóza nalačno, inzulín a krevní tuky. Citlivost na inzulín byla rovněž hodnocena metodou stanovení homeostázy (HOMA) (glukóza x inzulín/22,5). VÝSLEDKY: Osoby s nadměrnou hmotností v nejvyšším tercilu skóre stravování byly senzitivnější vůči inzulínu než osoby v nejnižším tercilu (11,4 % nižší HOMA, p = 0,06), měly o 13 % nižší hladiny celkového cholesterolu (p = 0,001) a nižší hodnoty systolického krevního tlaku o 3 mmHg (p < 0,001), po úpravě podle věku, pohlaví a BMI. Multivariantní analýza po zohlednění řady současně působících faktorů prokázala, že citlivost vůči inzulínu, celkový cholesterol a systolický krevní tlak nezávisle a pouze mírně korelují se středomořskou stravou u osob s nadměrnou hmotností.

ZÁVĚR: Dodržování středomořské stravy osobami s nadváhou a obezitou souvisí v menší míře s lepší citlivostí na inzulín, s nižšími hladinami celkového cholesterolu a nižšími hodnotami systolického krevního tlaku. Z toho lze vyvodit, že v porovnání s obecnou populací je pozitivní účinek této stravy na kardiovaskulární systém osob s nadměrnou hmotností spíše omezený.

Lipids Health Dis. 19. září 2007 19;6:22

DODRŽOVÁNÍ STŘEDOMOŘSKÉ STRAVY ZMÍRŇUJE ZÁNĚTLIVÉ PROCESY A SRÁŽLIVOST U ZDRAVÝCH DOSPĚLÝCH OSOB: STUDIE ATTICA

CÍLE: Zkoumali jsme účinek středomořské stravy na následující koncentrace v plazmě: C-reaktivní protein (CRP), počet bílých krvinek, interleukin (IL)-6, faktor nádorové nekrózy (TNF)-alfa, amyloid A, fibrinogen and homocystein. ZÁKLADNÍ INFORMACE: Podle našeho nejlepšího vědomí nejsou správně pochopeny mechanismy, díky nimž snižuje středomořská strava kardiovaskulární riziko.

METODY: V letech 2001 až 2002 jsme náhodně vybrali 1 514 mužů (ve věku 18 až 87 let) a 1 528 žen (ve věku 18 až 89 let) z řecké oblasti zvané Attika (z nich bylo dále 5 % mužů a 3 % žen vyloučeno z důvodu kardiovaskulárního onemocnění v anamnéze). Mimo řadu dalších faktorů bylo hodnoceno dodržování středomořské stravy za použití skóre stravování, které zahrnovalo podstatné charakteristiky této stravy. Vyšší hodnoty skóre znamenaly přísnější dodržování středomořské stravy.

VÝSLEDKY: Účastníci, kteří dosáhli nejvyššího tercilu skóre, měli oproti účastníkům z nejnižšího tercilu v průměru o 20 % nižší hladiny CRP (p = 0,015), o 17 % nižší hladiny IL-6 (p = 0,025), o 15 % nižší koncentrace homocysteinu (p = 0,031), o 14 % nižší počet bílých krvinek (p = 0,001) a o 6 % nižší hodnoty fibrinogenu (p = 0,025). Výsledky zůstaly významné i po provedení různých úprav. Mezní hodnoty byly zjištěny u TNF-alfa (p = 0,076), hladiny amyloidu A (p = 0,19) a skóre stravování.

ZÁVĚRY: Dodržování tradiční středomořské stravy bylo spojeno se snížením koncentrací zánětlivých i koagulačních markerů. Tato skutečnost může částečně vysvětlovat příznivé

účinky této stravy na kardiovaskulární systém.

J Am Coll Cardiol. 7. července 2004;44(1):152-8

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY FRUKTÓZY VE STRAVĚ

Za posledních několik desetiletí se ve Spojených státech značně zvýšila spotřeba fruktózy, zejména z kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy (HFCS). Příjem HFCS možná dnes již překonal druhé hlavní kalorické sladidlo, sacharózu. Někteří výživoví poradci se domnívají, že fruktóza je bezpečnější forma cukru než sacharóza, zvláště pro osoby s diabetem, protože nemá nežádoucí účinky na regulaci krevního cukru, alespoň v krátkodobém horizontu. Fruktóza má však potenciálně škodlivé účinky na jiné stránky metabolismu. Fruktóza je zejména silný redukující cukr, který podporuje vznik toxických pokročilých konečných produktů glykace, působících v procesu stárnutí; v patogenezi diabetických komplikací zasahujících cévy, ledviny a oči; a v rozvoji aterosklerózy. Bylo také zjištěno, že fruktóza je hlavní příčinou symptomů u některých pacientů s chronickým průjmem nebo jinými poruchami střevních funkcí. Nadměrná konzumace fruktózy může dále částečně zapříčinit zvýšenou prevalenci obezity, diabetu a nealkoholické steatózy. Ačkoli dlouhodobé účinky konzumace fruktózy nebyly u člověka dostatečně prozkoumány, dostupné důkazy svědčí o tom, že může být škodlivější, než se obecně předpokládá. Míra a závažnost nežádoucích účinků fruktózy ze stravy závisí na konzumovaném množství a na individuální toleranci. Relativně malá množství fruktózy, přirozeně se vyskytující v ovoci a zelenině, nemají, až na pár výjimek, zřejmě žádné škodlivé účinky a cílem tohoto článku není odradit od konzumace těchto zdravých potravin.

Altern Med Rev. prosinec 2005;10(4):294-306

*Informace uvedené na těchto stránkách nebyly hodnoceny agenturou pro kontrolu léčiv a potravin (FDA). Tyto produkty nejsou určeny k diagostickým a léčebným účelům, ani k prevenci žádné choroby.

Informace uvedené na těchto stránkách jsou pouze informačním materiálem a v žádném případě nenahrazují pokyny vašeho lékaře nebo jiného odborníka ve zdravotnictví ani informace obsažené na štítcích či obalech jakýchkoli produktů. Informace na těchto stránkách by neměly být použity ke stanovení diagnózy ani k léčbě žádného zdravotního problému, ani k předpisu žádného léčivého přípravku či jiné léčby. Před zahájením jakéhokoli programu zahrnujícího dietu, cvičení nebo doplňky stravy, před užíváním jakéhokoli léčivého přípravku nebo v případě, že máte či předpokládáte zdravotní problém, byste se měli poradit s odborníkem ve zdravotnictví. Neměli byste přerušit užívání žádného léčivého přípravku dříve, než se poradíte se svým lékařem.

All Contents Copyright © 1995-2012 Life Extension® Všechna práva vyhrazena.